Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie

  Založení

   Když byl v roce 1864 založen první český dobrovolný hasičský sbor ve Velvarech, byla Svratka malým městečkem, utopeným v moři lesů českomoravského pomezí, stranou od významných cest. Obyvatelé se živili hlavně hrnčířstvím, protože zemědělství bylo nevýnosné a chudé. Většina domků byla dřevěná, a proto červený kohout tady řádil dost často. Ještě si mnozí pamatovali velký požár horní strany náměstí, vyhořela také celá strana východní. Když začala zakládat hasičské sbory i sousední města, nezůstala Svratka pozadu. Obecní výbor pak sepsal následující provolání:

   Níže podepsaní, jsouce zmocněni obecním výborem města Svratky, abychom zřídili v našem městě „sbor hasičský“, činíme tímto provoláním první krok k Vám, ctěným občanům, měšťanům a sousedům, abyste se dnešního dne po poledni dostavili do obecní radnice, a tam, abychom společnou poradu o tomto, nám obecním výborem uloženém úkolu předsevzíti mohli a dal-li by se příznivý výsledek dnešního dne docílit, tedy hnedle zvoliti „prozatímní výbor“, kterýž by další kroky vzhledem k sestavení stanov, zařízení obleků, náčiní, atd. obstaral a zařídil.

                                               Svratka dne 11. února 1877

Podepsáni: Eduard Staněk, purkmistr, František Suchým Josef Tyll, Filip Weiner-radní

   Provolání našlo odezvu, protože do radnice přišlo 55 občanů, měšťanů i sousedů. Schůzi předsedal purkmistr Eduard Staněk a bylo tu jednohlasně usneseno „ sbor hasičský“ v našem městě zříditi.

   Za velitele byl zvolen továrník - výrobce sirek Karel Patočka a za náměstka hostinský Hynek Gebas. Ve výboru zasedli měšťan František Suchý, klempíř Václav Moravec, sedlář Čeněk Anderle, učitel v.v. Jan Hromádko, učitel Josef Hájek a hostinský Filip Weiner. Z nich jednatelem byl zvolen Josef Hájek a pokladníkem František Suchý.

   Na schůzi 19. června 1877 se konala další řádná volba funkcionářů a schváleny stanovy místního sboru. Velitelem se znovu stal Karel Patočka, jeho zástupcem mlynář František Čuhel. Výbor byl zvolen v tomto složení: František Suchý, Leopold Štirský, Filip Weiner, Josef Hájek, Jan Hromádko a Václav Moravec. Jednatel zůstal stejný, pokladníkem se stal Leopold Štirský, městský tajemník.

 

Léta 1877-1918

   Protože nevyhovovala dosavadní stříkačka, bylo 6. října 1877 usneseno zakoupit novou. Byla proto požádána firma Smejkal v Čechách u Olomouce o zaslání ceníku. Pořízena byla nakonec stříkačka čtyřkolová i s vybavením.
26. července 1880  postihl Svratku velký požár . Tentokrát vyhořela čísla 25-28. Hasičský sbor při těchto požárech osvědčil již svoji zdatnost a prováděl na obranu proti požárům také noční hlídky, především v létě.

   Hasičský sbor v témž roce přistoupil za člena župy Chrudimské a vstoupil do svazu České zemské hasičské jednoty. Časté osobní spory se nevyhly ani místní jednotě. Vyvrcholily v roce 1880 volbou nových funkcionářů a velitelem byl zvolen Alois Svoboda, podvelitelem Josef Heřman, jednatelem Heřman Mrázek a pokladníkem Emanuel Geiger. Jenže nesrovnalosti a spory přerostly do takové míry, že hrozilo rozejití sboru. Velitelem se v této neutěšené době stal Leopold Štirský, městský tajemník. Jeho nástupem se hroty sporů přece jen otupily a sbor pokračoval v činnosti.

   Činnost se neomezovala jen na cvičení. V této době byly oblíbené výlety do okolí. Každý rok jich hasiči pořádali několik, například do Herálce, na Milovy, Krouny nebo jen do obecního lesa. Tradiční byly také hasičské plesy. 

V roce 1892 byla pořízena nová stříkačka. Znovu ji dodala firma Smejkal z Čech pod Kosířem. Byla to dvoukolová stříkačka skládací dvouproudá bez per v ceně 540 zlatých. V témže roce jmenoval hasičský sbor za čestné členy jednoty Dr. Jana Figara, starostu Zemské ústřední jednoty hasičské a Václava Ježka z Chrudimi.1897-hasičský sbor s novým praporem.jpg

   Na valné hromadě v roce 1896 byl dán návrh, aby sbor pořídil prapor. Za tím účelem byly pořádány sbírky a spolek Kollár opět sehrál divadlo ve prospěch hasičů. V témž roce si členové sboru pořídili také nové slavnostní kroje. Prapor byl skutečně pořízen a na oslavě dvaceti let trvání sboru byl 18. července 1897 ve Svratce vysvěcen farářem P: Simonem.

prapor_1_strana.jpg prapor_2_strana.jpg

1897-slavnost2.jpg

  V roce 1913 měl svratecký sbor 99 členů, z čehož bylo jen 46 činných, 50 přispívajících, 1 zakládající a 2 čestní. Z činných členů bylo 11 obuvníků, 7 klempířů, 5 pilníkářů, 3 rolníci, 2 hrnčíři, 2 kupci, 2 domkáři, cukrář, kovotlačitel, tesař, hostinský, kovář, knihař, kominík, malíř, krejčí, holič, zámečník, podomní obchodník, truhlář a výměnkář.

   Po vypuknutí 1. světové války v roce 1914 byla činnost sboru značně omezena. Mnoho činných členů muselo odejít bojovat za „císařpána“ a nakonec jejich počet dosáhl čísla 35. Hasičský sbor tak museli řídit staří členové. Byl tedy požádán Městský úřad, aby vyzval všechny muže od 20 do 50 let věku k hasičské službě. Činnost tehdy ochabla docela.

 

Léta 1918-1939

 

   Vznikem Československa jakoby činnost dostala nový impuls. Sbor se účastnil oslav vzniku republiky a stal se zakládajícím členem Družstva pro postavení sokolovny a místního odboru Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Později byl členem také Československého červeného kříže a Masarykovy letecké ligy.

   Přestavěním radnice na měšťanskou školu v roce 1922 se hasičský sbor stěhuje do nové spolkové místnosti, kterou získává v tehdy novém Šillerově hostinci. Na rozloučenou s místností v radnici pořádá zde sbor taneční zábavu. Hostinec „Radnice“ sloužil jako spolková místnost plných 45 let.

1927-hasičský sbor.jpg

   Za spoluúčasti župního starosty Josefa Sádovského byla v roce 1929 projednána s firmou  Stratílek z Vysokého Mýta koupě dvoukolové motorové stříkačky s příslušenstvím. Po delších jednáních ohledně financování nového stroje byla stříkačka dodána 29. listopadu 1929 a zaplaceno za ni bylo 53 145.- Kč, z nichž 40 000,-Kč bylo vypůjčeno od Spořitelního spolku ve Svratce. Slavnostní předání stříkačky městskou radou pak proběhlo 20. července 1930 a tato slavnost byla spojena i obvodovým cvičením. 1930-slavnost svěcení motorové stříkačky.jpg

   K 31. prosinci 1930 bylo ve sboru celkem 154 členů, z nichž bylo 49 činných. Následující roky prověřily připravenost hasičů dokonale. Během let 1932-38 hořelo ve Svratce celkem 17x a dalších mnoho požáru bylo v okolí. Asi nejtěžší zásah proběhl 25. června 1934 v Herálci, kdy oheň zachvátil sedm obytných domů a nabyl katastrofálních rozměrů. Svratecký sbor se z okolních sborů dostavil na místo jako první a byl plně nápomocen tomu, že se požár více nerozšířil a byla zachráněna fara, kde již také hořela střecha a pila pana Klímy. Tyto události vyčerpávaly činnost sboru.  

   Oslavy 60 let hasičského sboru v roce 1937 byly konány už v tísnivé atmosféře ohrožení republiky. 1937-cvičení hasičů-Palackého ulice.jpgZnovu proběhl župní sjezd, kde bylo oslaveno i třicet let od ustavení Hlinecké župy Valáškovy. K 1. lednu 1939 měl sbor rekordních 163 členů, z nichž bylo 66 činných.

 

 

Válka

 

   Po okupaci naší země nacistickými vojsky činnost sboru značně ochabla. Sice se stále konala pravidelná cvičení, ale bez vody, protože se muselo šetřit pohonnými hmotami. Díky tomu nebyly hadice několik let vyzkoušené, a to se plně vymstilo v době pozdější. Ve hasičské zbrojnici se musely držet pohotovostní hlídky nepřetržitě po šesti hodinách, ve dne, v noci. Až po dohodě s krajským požárním ředitelem byli v denní pohotovosti vedeni ti, co bydleli blízko zbrojnice a služba se držela jenom noční. Jistě si později mnozí s nechutí vzpomněli na probdělé noci u hasičské zbrojnice a na procházky městem a upozorňování, aby bylo všude dobře zatemněno. Mimo tyto služby a cvičení nesměla být veškerá činnost žádná. V roce 1942 byl ze své funkce odvolán velitel Jan Berounský a jeho místo jmenován Antonín Janeba.

   V květnu 1945 byli hasiči zapojeni do povstání, které ve Svratce vypuklo proti okupantům. Byla nařízena mobilizace mužů, a tak mnozí vykonávali službu ve zbrojnici nebo na stavbě silničních zátarasů. Hasičská zbrojnice byla naplněna zabavenou municí. Když 9. května 1945 bombardovalo sovětské letectvo Svratku, byly zapáleny čtyři budovy na křižovatce. Hasiči, spolu se zajatými maďarskými vojáky, zlikvidovali tento velký požár, aniž by se rozšířil na další budovy, přesto, že hašení bylo ztíženo ustupujícími vojsky a nepřítomností některých členů, kteří museli vykonávat pohotovostní brannou službu mimo město.

 

Léta 1945-1989

 

Po dobu války nebyla doplňována ani obnovována požární technika, a to se vymstilo hned ještě v roce 1945. Když 5. září vypukl na náměstí požár domku čp.139 nebyly ještě vyzkoušené hadice, a tak se díky velmi špatnému stavu hadic, ale také chaosu v řadách hasičů i občanstva oheň stačil rozšířit i na sousední Putnův hostinec čp.19, který také padl za oběť požáru.

   Bylo tedy nutné pořídit nové hadice, kterých bylo spolu s MNV objednáno 1000 metrů. Dále pak po mnohých těžkostech se podařilo získat z fondu národní obnovy veliteli A.Janebovi dopravní vůz Ford v ceně 46 000 Kčs, jehož řidiči byli Alois Kyncl a Jindřich Šiller. Tím byla zvýšena akceschopnost sboru. Po určitých úpravách pak vůz sloužil také jako sanitní vozidlo k převozům do nemocnice.

 

   V roce 1949 došlo k novému administrativnímu rozdělení země a Svratka byla začleněna do nového okresu Hlinsko. Změny se samozřejmě dotkly i hasičů. Organizace byla přejmenována na Svaz československého hasičstva.

   V tomto roce bylo usneseno koupit dvoukolový vysunovací žebřík. Koupě byla projednána ve „Výzbrojně požární ochrany“ v Brně a sbor složil požadovanou částku 49 000 Kčs. Tato objednávka ale nebyla nikdy vyřízena a peníze byly v roce 1953 vráceny MNV, který je vložil na svoje bankovní konto. Pořízen ale byl sanitní automobil Škoda 1101 „Tudor“ a správou záchranné stanice byly pověřeni Antonín Janeba, Josef Řádek st. a Jindřich Šiller. Toto auto bylo později předáno okresní zdravotní službě v Hlinsku.

 

   Dne 1. května 1957, v roce 80. výročí založení sboru, byl proveden první slavnostní výkop pro novou hasičskou zbrojnici, která byla již zoufale nutná.. výjezd vozu Praga RN z rozestavěné garáže.jpgPodle rozhodnutí se budova začala stavět v akci „Z“ a v letech 1957-61 na ní bylo odpracováno celkem 10 864 brigádnických hodin. Mnoho občanů slíbilo pomoci se stavbou, leč mnohdy zůstalo jen u slibů a na stavbě pracovalo jen několik mál o jednotlivců. Jako první byly dokončeny garáže, a to v roce 1963. Zásluhou Antonína Janeby, tehdy okresního velitele,  získal sbor převedením od MNV Hlinsko hasičský vůz Praga RN-16.

   V roce 1961 se podařilo vytvořit dvacetičlenné žákovské družstvo. Celý sbor měl v tomto roce 86 členů, z toho 2 ženy. O rok později, u příležitosti 85. výročí založení sboru, byla vydána brožura, kde byla poprvé zpracována historie svrateckého sboru.

 

   stavba hasičské zbrojnice, 1964.jpgJubilejní rok 1967 nezačal pro jednotu dobře. Dne 14. března 1967 zemřel náhle jeden z nejobětavějších členů sboru a velitel Antonín Janeba. Na jeho pohřeb se sešlo více jak 170 hasičů z celého okolí a řada občanů. K 90. výročí založení sboru byla snaha co nejvíce pokročit se stavbou zbrojnice. Tento rok dokončené byty byly přiděleny nově zvolenému veliteli Janu Matoušovi a Bohuslavě Janebové, vdově po bývalém veliteli. Upravena byla i zahrada zbrojnice pro různé akce. Vlastní oslava se konala 30. července 1967. Sbor získal od Marsu Svratka dar 5000 Kčs na zařízení výborovny, odpoledne pak proběhlo poplachové cvičení, kterého se zúčastnily i sbory z Křižánek, Svratouchu, Chlumětína a Herálce. Večer se konala na hasičské zahradě veselice.

 

   Dne 23. ledna 1969 se konala výborová schůze poprvé v nové požární zbrojnici. Mimo výbor byli pozváni i hosté z MNV, Marsu, JZD a KSČ. Jak píše kronikář, „všichni přítomní se zájmem vyslechli referát a sami hodně diskutovali. Schůze, na které bylo také podáno malé pohoštění a nescházelo ani několik přípitků, byla ve 24 hodin ukončena“. Sbor v tomto roce také získal stříkačku a MNV zakoupil pro sbor výsuvný žebřík. Stříkačka byla pokřtěna p. Dospělovou a pojmenována po ní „Beruška“ a žebřík „Jeníček“ po Janu Matoušovi. Starý vůz Ford byl vyřazen z provozu.kropení křižovatky.jpg

 

   V následujících letech se sbor zaměřil na výcvik a to přinášelo své ovoce. V mnoha okrskových i okresních soutěžích svratecká družstva vítězila nebo obsazovala přední místa. Na zahradu hasičské zbrojnice bylo zavedeno elektrické osvětlení, hasiči pořádali každoročně dětský karneval a požárnický ples. Roku 1976 byl vybudován betonový taneční parket a o rok později pódium pro hudbu. Místní jednota získala nový vůz CAS-25 1977-výbor hasičského sboru.jpgžákovské družstvo, 1975.jpgna podvozku Škoda 706.

V roce 1981 byly ke Svratce připojeny Křižánky a Chlumětín, a tak byl utvořen nový výbor SPO, který převzal funkci okrsku. Nutnost pořízení nového požárního automobilu byla vyřešena v roce 1983 pořízením vozu Avia 31 v hasičské úpravě. V těchto letech probíhala činnost sboru ve stejných kolejích. Každý rok uspořádali členové sboru dětský karneval, ples, májové čištění města a samozřejmě hasičská cvičení a soutěže.

 

Po roce 1989

  Přechod k demokracii po Listopadu 1989 přinesl změny i do hasičského sboru. Mnoho věcí sice nadále pokračovalo ve starých kolejích, ale postupnému přechodu k tržnímu hospodářství se musela přizpůsobit i činnost sboru

   V roce 1991 došlo k jednání s Obecním úřadem ohledně přidělování dotací pro hasičský sbor. Starostou bylo přislíbeno, že nezbytné finanční náklady bude obec hradit. Došlo k adaptaci přízemí hasičské zbrojnice a byla sem přestěhována ordinace dětského lékaře. Spolupráce s městem a veřejností spočívala hlavně v čištění ulic, kanálů a preventivních prohlídkách domů.

   Jako ostatně i v minulých letech vyvstal problém nezájmu mnohých členů o činnost sboru. Malá účast na cvičeních i schůzích a jen minimální práce s mládeží rozhodně nepřinesla sboru dobré časy. Jak